Státní svátky ČR 2023: Užijte si volno naplno!

1. ledna - Nový rok

První den roku vždycky přináší tu zvláštní atmosféru nových začátků. Státní svátek na Nový rok není jen další volno - je to moment, kdy můžeme v klidu vydechnout po silvestrovských oslavách a užít si pohodu s těmi, které máme rádi. Letos nám kalendář nadělil prima bonus - když padne na neděli, máme vlastně celý prodloužený víkend jen pro sebe.

Však to znáte, po tom všem vánočním shonu si konečně můžeme dovolit zpomalit. Někdo vyrazí na procházku zasněženou krajinou, jiný se zachumlá do deky s hrnkem čaje a dobrou knížkou. A není divu - vždyť seznam státních svátků začíná právě tímhle dnem plným příslibů.

Co takhle se na chvilku zastavit a zamyslet se? Jaký byl ten minulý rok? Co hezkého nám přinesl a co bychom chtěli v tom novém změnit? Nemusí jít o žádné velké sliby - i malé krůčky dokážou časem velké věci. A právě tohle klidné novoroční rozjímání nám může ukázat cestu.

7. dubna - Velký pátek

Velký pátek, jeden z nejvýznamnějších dnů křesťanského kalendáře, nám opět klepe na dveře. Není to jen další volný den v kalendáři - je to okamžik, kdy se zastavíme a zamyslíme nad skutečnými hodnotami v našem životě. Zatímco pro věřící představuje den ukřižování Ježíše Krista, pro ostatní může být vzácnou příležitostí k odpočinku a rozjímání.

Pamatuju si, jak jsme v dětství vždycky na Velký pátek chodili s babičkou do kostela. Ta tichá atmosféra, vůně kadidla a společné zpěvy - to všechno vytvářelo něco magického. I dnes, když procházím kolem kostela, cítím tu zvláštní sílu okamžiku.

Někdo tráví tento den v tiché modlitbě, jiný si udělá dlouhou procházku přírodou nebo stráví čas s rodinou. Podstata tohoto svátku spočívá v zastavení se a uvědomění si, že i v těch nejtemnějších chvílích existuje naděje. Je to den, kdy můžeme odložit každodenní starosti a věnovat se tomu, co nás přesahuje.

Ať už jsme věřící nebo ne, Velký pátek nám připomíná, že láska a naděje jsou silnější než smrt. A možná právě to je poselství, které si můžeme odnést do našich běžných dnů.

10. dubna - Velikonoční pondělí

Velikonoční pondělí je tady a s ním i ta pravá jarní nálada! Celá země dnes ožívá tradicemi, které si předáváme z generace na generaci. Kluci a chlapi už od rána běhají s pomlázkami, holky zas chystají barevné pentličky a malovaná vajíčka. Vzpomínáte, jak jste jako děti nemohli dospat?

Příroda se probouzí ze zimního spánku a všude kolem to voní jarem. Na zahrádkách vykukují první narcisy, v parcích rozkvétají sakury a vzduch je plný svěžesti. Není lepší čas vyrazit s rodinou na procházku nebo si udělat piknik v trávě.

Dnešní volný den je jako stvořený k tomu, abychom zpomalili a užili si společné chvíle. Někdo peče mazanec nebo beránka, jiní si užívají šmigrust s přáteli, a další třeba jen tak lenošivě odpočívají doma. Vždyť kdy jindy si dopřát takové nicnedělání než o svátku?

A i když se každý rok opakují stejné tradice, pokaždé je to jiné a jedinečné. Tohle pondělí je prostě kouzelné - plné smíchu, vůní a radosti ze života. Tak ať je ten letošní velikonoční den přesně takový, jak má být!

1. května - Svátek práce

Pamatujete si na ty prvomájové průvody, kdy ulicemi proudily davy lidí s mávátky? Dneska už je to jinak. První máj se z politického svátku proměnil v příjemný jarní den, kdy si můžeme oddechnout od každodenního shonu. Místo povinných průvodů si užíváme pohodu s rodinou - třeba na dece v parku s košíkem plným dobrot nebo na výletě na rozkvetlou Petřínskou rozhlednu.

Jasně, je to státní svátek a oficiálně den pracujících, ale ruku na srdce - většina z nás ho bere hlavně jako vítanou příležitost nadechnout se jarního vzduchu. Někdo vyrazí na chalupu zasadit brambory, jiný si udělá grilovačku s přáteli na zahradě. A ty zamilované páry pod rozkvetlou třešní? Ty k prvnímu máji patří stejně neodmyslitelně jako ty červené karafiáty z dob minulých.

Je fajn, že máme den, kdy můžeme vypnout počítače, odložit pracovní starosti a prostě být s těmi, na kterých nám záleží. A když už jsme u té práce - není tohle vlastně ten nejlepší způsob, jak nabrat síly do dalších pracovních dní?

8. května - Den vítězství

Když procházím parkem kolem památníku padlých, vždycky se mi sevře srdce. Osmý květen není jen dalším volnem v kalendáři - je to den, kdy svoboda konečně zvítězila nad temnotou nacismu. Vzpomínám na vyprávění svého dědy, jak tehdy v květnu 1945 lidé tančili v ulicích, objímali se a plakali štěstím.

Státní svátek	Datum v roce 2023	Den v týdnu
Nový rok	1. ledna 2023	Neděle
Velikonoční pondělí	10. dubna 2023	Pondělí
Svátek práce	1. května 2023	Pondělí
Den vítězství	8. května 2023	Pondělí
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje	5. července 2023	Středa
Den upálení mistra Jana Husa	6. července 2023	Čtvrtek
Den české státnosti	28. září 2023	Čtvrtek
Den vzniku samostatného československého státu	28. října 2023	Sobota
Den boje za svobodu a demokracii	17. listopadu 2023	Pátek
1. svátek vánoční	25. prosince 2023	Pondělí
2. svátek vánoční	26. prosince 2023	Úterý

Možná si říkáte, proč je tohle vlastně ještě dnes důležité? Právě proto, že mír není samozřejmost. Stačí se podívat za hranice a vidíme, že i v 21. století musí lidé bojovat za svou svobodu.

Ten májový den před 78 lety změnil životy milionům lidí. Mámy se konečně dočkaly návratu svých synů, děti mohly zase bezstarostně běhat po ulicích a nad Evropou se rozhostil vytoužený klid. Dnes máme volno, můžeme zajít na pietní akt, zapálit svíčku nebo prostě jen být s rodinou.

Když večer uslyšíte zvony, vzpomeňte na ty, díky kterým tu dnes můžeme svobodně žít. Na obyčejné lidi, kteří dokázali neobyčejné věci. Vždyť i malá světýlka naděje dokážou společně prozářit tu největší tmu.

5. července - Den slovanských věrozvěstů

Když se 5. července probudíme do slunečného letního rána, málokdo z nás si možná uvědomí, jak hluboký význam tento den skutečně má. Cyril a Metoděj, dva bratři z dalekého Řecka, změnili před více než tisíci lety tvář našich zemí. Přišli k našim předkům s darem, který nelze vyvážit zlatem - přinesli písmo, vzdělání a nový pohled na svět.

Představte si tu odvahu - vydat se na dalekou cestu do neznámé země, mezi lidi mluvící cizí řečí. Díky jejich úsilí máme dnes vlastní písemnictví, kulturu a duchovní tradici, která přetrvala staletí. Nebyli to jen učenci v dlouhých hábitech - byli to vizionáři, kteří pochopili, že každý národ má právo vzdělávat se ve svém vlastním jazyce.

Co by asi řekli, kdyby viděli dnešní školy, knihovny a univerzity? Jejich odkaz žije v každé české knize, v každém nápisu, v každém textu. A když procházíme kolem starých kostelů nebo listujem v knihách, můžeme cítit spojení s těmi dávnými časy, kdy se zde začaly psát první slovanské texty.

Jejich příběh nám připomíná, že i jednotlivci mohou změnit běh dějin, když mají odvahu následovat své přesvědčení. V době mobilů a internetu je jejich odkaz možná aktuálnější než kdy jindy - ukazuje nám hodnotu vzdělání, které přesahuje hranice času i prostoru.

6. července - Den upálení mistra Jana Husa

Každý rok v létě, když se červencové slunce opírá do kostelních věží, si připomínáme osudový den, který navždy změnil české dějiny. 6. července 1415 v Kostnici vzplál oheň, který ukončil život mimořádného muže - mistra Jana Husa. Nebyl to však konec jeho odkazu, právě naopak.

Když se dnes procházíme po Staroměstském náměstí kolem jeho monumentální sochy, málokdo si uvědomí, jak moc jeho myšlenky ovlivňují naši současnost. Hus nebyl jen církevní reformátor - byl to člověk, který se nebál postavit mocným a říct nahlas, co si myslí. Kolikrát jsme i my v životě stáli před volbou mezi pohodlnou lží a těžkou pravdou?

Jeho příběh není jen historickou událostí - je živým odkazem odvahy a integrity. Když dneska brouzdáme po sociálních sítích nebo posloucháme politiky, často slyšíme různé pravdy. Husův odkaz nám připomíná, že pravda není to, co je pohodlné nebo výhodné, ale to, za čím si dokážeme stát i v těch nejtěžších chvílích.

Je to den, který nás nutí přemýšlet. Den, který v sobě nese hluboký smutek, ale zároveň nám dává naději. Protože když jeden člověk dokázal změnit dějiny tím, že se postavil za své přesvědčení, co všechno můžeme dokázat my?

28. září - Den české státnosti

28. září, Den české státnosti, nám každoročně připomíná, kým vlastně jsme. Když se ráno probudíme do tohoto svátečního dne, možná si ani neuvědomujeme, jaký poklad v podobě naší historie máme. Svatý Václav není jen postavou z učebnic - je živým symbolem hodnot, které dnes potřebujeme víc než kdy jindy.

Vzpomínáte si na školní výlety na Václavské náměstí? Na tu majestátní sochu knížete na koni? Tehdy nám to možná přišlo jako nudná historie, ale dnes už chápeme mnohem víc. Nejde jen o volný den v kalendáři - jde o moment, kdy se můžeme zastavit a uvědomit si, že jsme součástí něčeho většího.

Naše země má své bolesti i radosti, své úspěchy i pády. Ale právě proto je ten dnešní svátek tak důležitý. Sedíme s rodinou u svátečního oběda, procházíme se po náměstích plných lidí, posloucháme české písničky a cítíme tu zvláštní hrdost, která se nedá popsat slovy.

Den české státnosti není jen datum v kalendáři - je to připomínka toho, že i v dnešním uspěchaném světě máme své kořeny, svou identitu, své doma. A to je něco, co stojí za oslavu, nemyslíte?

Státní svátky jsou jako majáky v moři času, připomínající nám důležité milníky naší historie a identity.

Zdeněk Dvořák

28. října - Den vzniku samostatného československého státu

28. října je pro nás Čechy den jako žádný jiný. Když se ráno probudíme a podíváme se z okna, možná si ani neuvědomíme, že právě tento den před 105 lety se zrodilo něco mimořádného - naše svobodná republika. Víte, jak tehdy lidé tančili v ulicích a objímali se radostí?

Letos tento významný den vychází na sobotu, což nám dává skvělou příležitost si ho užít naplno. Můžeme vyrazit s rodinou na procházku po místech, která pamatují ty převratné okamžiky, nebo třeba zapálit svíčku u památníku.

Když se zamyslíme nad tím, co pro nás svoboda a demokracie vlastně znamená, možná si vybavíme vyprávění našich prarodičů o dobách, kdy to samozřejmostí nebylo. A právě proto je tak důležité si tyto hodnoty připomínat i dnes.

Je to jako kompas v rozbouřeném moři - ukazuje nám směr k lepší budoucnosti. Vždyť co může být důležitějšího než možnost svobodně žít, pracovat a rozhodovat o svém osudu? To všechno nám ten říjnový den před více než stoletím přinesl.

17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii

V roce 2023 nám 17. listopad připomíná mnohem víc než jen datum v kalendáři. Je to živoucí symbol naší cesty ke svobodě, den, kdy se obyčejní lidé postavili proti systému a změnili běh dějin. Každý z nás má v paměti příběhy rodičů nebo prarodičů, kteří na vlastní kůži zažili, jak studenti cinkali klíči na Národní třídě.

Den boje za svobodu a demokracii není jen prázdnou frází - je to odkaz těch, kteří měli odvahu říct už dost. Máma mi vyprávěla, jak tehdy stála mezi demonstranty s knedlíkem v krku, ale s vírou, že jejich děti budou žít v lepší zemi. A měla pravdu.

Dneska můžeme cestovat, kde se nám zachce, říkat nahlas svůj názor, podnikat, studovat co chceme. Jenže svoboda není samozřejmost. Je to jako zahrada - když se o ni nestaráme, zaroste plevelem. Proto je tak důležité si tenhle den připomínat, ne jako nudnou kapitolu z učebnice dějepisu, ale jako živou součást naší identity.

Vždyť co je krásnějšího než možnost svobodně snít a ty sny pak proměnit ve skutečnost? Tohle je ten pravý odkaz 17. listopadu - příběh o tom, jak síla pravdy a lásky dokáže překonat strach a lži.

24. prosince - Štědrý den

Štědrý den, ten kouzelný 24. prosinec, kdy se celá země ponoří do vánoční atmosféry. Jako státní svátek nám dává prostor zastavit se v tom celoročním shonu a být s těmi, které máme rádi. Letos nám kalendář nadělil neděli, takže máme víc času na všechno, co k Vánocům patří - od zdobení stromečku až po tajné balení dárků pod postelí.

Vůně vanilkového cukroví se line z kuchyně, děti nedočkavě pokukují z okna, kdy už uvidí první hvězdu, a v každém bytě se odehrává ten známý vánoční rituál. Někdo ještě rychle utírá prach, jiný už od rána míchá bramborový salát podle babiččina receptu, který se v rodině dědí už třetí generaci.

Večer plný tradic a magie si každá rodina užívá po svém. Někdo drží půst a čeká na zlaté prasátko, jiný už od rána ujídá cukroví. Na stole voní kapr nebo řízek, někde dokonce pizza - hlavně že jsme spolu. A právě to společné těšení, ty jiskřičky v očích a hřejivý pocit u srdce dělají z obyčejného dne ten nejkouzelnější v roce.

25. prosince - 1. svátek vánoční

Kouzlo Štědrého dne přichází zase po roce. Ten nejkrásnější den v roce, kdy se rodiny scházejí u rozsvíceného stromečku, voní cukroví a všude kolem nás je cítit ta neopakovatelná atmosféra. 25. prosinec, první svátek vánoční, nám přináší vzácné chvíle klidu a míru, kdy můžeme na moment zapomenout na každodenní starosti.

Vzpomínáte na ty rozzářené dětské oči při rozbalování dárků? Na vůni babičciny vanilky a purpury? Tyhle okamžiky jsou prostě k nezaplacení. Je to den, kdy se zastaví čas a my si můžeme vychutnat přítomnost našich nejbližších. Někdo peče ještě poslední cukroví, jiný si užívá pohodu u pohádek nebo vyráží na procházku zimní krajinou.

Vánoční čas je jako balzám na duši - konečně máme prostor věnovat se tomu, na co během roku nemáme čas. Zavolat starým přátelům, popovídat si s dětmi, nebo jen tak lenošit s hrnkem horké čokolády. Je to prostě den, kdy si můžeme dovolit zpomalit a užívat si každou minutu té sváteční pohody.

26. prosince - 2. svátek vánoční

Konečně je tady ten zasloužený klid po vánočním shonu. Dvacátý šestý prosinec, den kdy můžeme v klidu vydechnout po všem tom balení dárků a pečení cukroví. Víte, jak je to krásné, když se ráno probudíte a nemusíte nikam spěchat?

Jako státní svátek nám dává perfektní příležitost si tenhle den užít přesně podle svých představ. Někdo se zachumlá do deky s hrnkem voňavého kakaa a koukne na pohádku, jiní vyrazí s dětmi stavět sněhuláka nebo se projít po vánočních trzích, které ještě pořád lákají na svařák a trdelník.

Je to vlastně takový dárek od státu - den, kdy můžeme být s rodinou, zajít ke známým na kus řeči nebo se jen tak poflakovat v pyžamu. Po tom všem vánočním spěchu si to fakt zasloužíme. A upřímně, není to super, že můžeme takhle v klidu dobít baterky před návratem do běžného života?

Někteří tomu říkají druhý svátek vánoční, jiní prostě jen na Štěpána, ale všichni se shodneme na jednom - je to den, kdy si můžeme užít tu pravou vánoční pohodu bez stresu a shonu.